Impedance: RF kabely lze klasifikovat na základě jejich impedančních hodnot. Mezi běžné hodnoty impedance patří 50 ohmů a 75 ohmů, přičemž pro většinu bezdrátových komunikačních a vysílacích aplikací se používá 50 ohmů, zatímco 75 ohmů se běžně používá pro video a televizní aplikace.

Napětí vydrží a ztráta: RF kabely lze také klasifikovat na základě jejich napětí odolávat a charakteristiky ztráty signálu. Různé typy RF kabelů mají různé schopnosti vydržet napětí a charakteristiky ztráty signálu. Například RG-6, RG-58, RG-213 atd. Jsou běžné typy RF kabelů , které mají různé napětí a vydrží výkon a ztrátu, vhodné pro různé scénáře aplikací.

Metoda stínění: RF kabely lze také klasifikovat na základě jejich metody stínění.  RF kabely obvykle vyžadují stínění, aby se snížil dopad externího elektromagnetického rušení na signál. Mezi běžné metody stínění patří stínění hliníkové fólie, pletené stínění a hliníkovou fólii s pleteným stíněním.

Počet vodičů: Ploché kabely lze klasifikovat na základě počtu interních vodičů. Tyto dráty jsou obvykle uspořádány vedle sebe a mohou být jednotlivé dráty, více dráty nebo vícejádrové (například zkroucené dvojice) dráty. Volba počtu vodičů závisí na specifických požadavcích aplikace, jako je složitost přenosu signálu a požadavky šířky pásma.

Typ konektoru: RF kabely lze také klasifikovat na základě jejich typu konektoru. Existují různé typy RF kabelových konektorů, jako jsou BNC, SMA, N-typ, TNC atd. Různé typy konektorů jsou vhodné pro různá zařízení a scénáře aplikací.

Frekvenční rozsah: RF kabely lze klasifikovat na základě frekvenčního rozsahu, který podporují. Různé typy RF kabelů mají různé charakteristiky frekvenční odezvy a mohou pokrývat různé RF kmitočtové pásy, jako je nízká frekvence, střední frekvence, vysoká frekvence, ultra vysoká frekvence (UHF), velmi vysoká frekvence (VHF) a mikrovlnné frekvence.